středa 30. listopadu 2016

Kateřina Gloserová: "Bytový dům Plzeňská" - diplomní projekt ze zimního semestru 2015

Každý ze studentských projektů má svůj příběh. Tedy i tento. Vždycky se rozhoduji: mám ho sem psát nebo ne? Nemá divák znát jen výsledek, protože o ten v architektuře jde. Tak dobře. Pokud jsme Káče její velmi podobný návrh v průběhu semestru zpochybnili, paradoxně pro jeho přílišnou „dospělost“ a profesionalitu, mělo to své důvody. Káča ho částečně shodila ze stolu a začala znovu hledat. Pak někomu řekla zhruba tohle: „Seděla jsem nad tím několik dnů a nemohla se zvednout. Pořád to nebylo ono. Najednou se mi rozbušilo srdce a věděla jsem, že to mám.“ Jo! Znáte to, že? Proto to děláme. Pokud Vám někdo řekne „najednou jsem zjistil, že to mám“, není nutné pochybovat před státnicemi. Už se totiž architektem dávno stal. Nevstane, dokud to nemá a ví přesně kdy to je.
Víc není potřeba. Je to diplom, na konci je autorský text, oponentní posudek Juraje Matuly ze Znamení čtyř a moje hodnocení vedoucího práce. *(scroll down for a Summary of the Diploma task)








































































Autorský text


Bytový dům Plzeňská

Brána do města – městský dům s velkou energií, který dokáže ovlivnit budoucnost rozporuplného nedokončeného území. Dům, který v prostředí s řadou negativních rysů bude dobrým a důstojným domovem a udělá ze špatné adresy adresu dobrou.
Plzeňská - cesta velkého významu spojovala v minulosti Prahu s Plzní a dalšími bavorskými městy a především vedla k Újezdské bráně. I dnes zůstává páteřní komunikací a jednou z hlavních cest ze západu. Přes rozptýlenou nízkopodlažní zástavbu rodinných domů Zličína přes otevřený plán sídliště v Řepích je dále na východ lemována vzrostlou zelení motolského údolí. Změna nastává se vstupem do Košíř, kde obytné budovy z 30. let, přestože dosud netvořící pevnou uliční linii, předznamenávají blížící se město. Zástavba mizí a znovu se objevuje mezi zelenými klíny pronikajícími hluboko do údolí. O to překvapující a silnější je moment, kdy se před námi mezi ulicemi Plzeňskou a Vrchlického otevře široký prostor lemovaný po obou stranách pěti a více podlažní zástavbou obytných budov s řešenou parcelou v centru. Čilý ruch ulice nás nenechá na pochybách. Pokud se do města v minulosti vstupovalo ze západu branou Újezdskou, můžeme s nadsázkou považovat tento prostor za bránu současnou. První dojem je důležitý a není náhodou, že Košířské údolí, přes své nesporné hodnoty a potenciál, platilo a stále platí za špatnou adresu. Změna je však pravděpodobná a výstavba nových rezidenčních objektů v okolí tomu nasvědčuje. Je možné tento vývoj ovlivnit?

Urbanistický koncept

Uzavřené linie domu velikosti městského bloku jasně definují uliční prostor a navazují na stávající rohovou zástavbu tří činžovních domů. Významnou podmínkou návrhu bylo zachování příčné pěší cesty a průhledů na svahy údolí na západní a východní straně parcely. Nové ulice si drží od rušných tříd odstup a jsou lemované stromořadím zakončeným ve špici bosketem vysokých stromů. U hlavní ulice Plzeňské je navíc dům v parteru ukončen loubím, ze kterého vstupujeme do obchodů a bytového domu. Návrh loubí vznikl také s myšlenkou navázání na veřejné prostranství, které by mohlo vzniknout před bývalým areálem depa při východní straně parcely. Výškově objekt navazuje se šesti patry na současné domy a postupně graduje k západní špičce, kde dominantně dotváří vstup do města. Při jižní straně se blok částečně snižuje na výšku tří pater při zachování jasné definovanosti ulice a pouští do vnitrobloku slunce. Tématem bylo rovněž vytvoření vnitřního prostoru bloku na velmi exponované parcele.

Struktura bytového domu

Exponovaná poloha domu v motolském údolí mezi dvěma vytíženými komunikacemi s sebou přináší na jedné straně poměrně značné hlukové zatížení v přízemních polohách, na straně druhé nedocenitelné výhledy na divoké zelené svahy. Obchodní plocha v 1.NP o rozloze bezmála 2 400 m2 je ponechána volná a předpokládá se její případné dělení na jednotlivé provozy v dalších fázích projektu. Komerční parter byl navržen v maximální ploše s vizí vytvoření nového lokálního centra, které nabídne obyvatelům služby na jednom místě a znovu přinese energii, kterou s blízkostí centra Anděl čtvrť ztratila. Využití přízemí ke komerčním účelům posouvá první obytné patro na úroveň 2.NP
a zmírňuje negativní projev dopravy. Přesto je s každým dalším podlažím jasná zvyšující se obytná kvalita. Návrh domu od počátku doprovázely úvahy o dostupném/sociálním bydlení. Po vzoru zahraniční praxe je projekt zamýšlen jako model běžného nájemního/vlastnického bydlení kombinovaný v části domu (2., 3. NP) s byty nižšího standardu, které by mohly v případě potřeby sloužit k sociálním účelům. Úspornost je společným znakem všech bytů. Nižší standard se projevuje menší otevřeností prostoru vnitrobloku, omezenými výhledy a zvýšenou hlukovou zátěží oproti bytům vyšších pater, nikoliv v dispozičních rozdílech. Celkově se v domě nachází 161 bytů. Z toho největší počet představují byty o dvou ložnicích. Počty dalších typů bytů jsou poměrně vyrovnané až na minimální počet jednotek se 4 ložnicemi. Parkování pro rezidenty je zajištěno v hromadných podzemních garáží přístupných z východní strany budovy. 

Kateřina Gloserová
_________________________________________________________________________

Oponentní posudek


Oponentní posudek diplomní práce studentky Kateřiny Gloserové, Bytový dům Plzeňská, ateliér Kuzemenský
Zadání
Úvodem svého posudky bych rád ocenil, že zadání projektu pro zpracování diplomové práce bylo koncipováno, tak aby prověřilo nejen řemeslné dovednosti budoucí architektky, ale také schopnost přemýšlet v intencích jednoho projektu také o širších společensko–sociálních souvislostech a o městotvorném potenciálu velkoměřítkových staveb na budoucí vývoj a charakter širšího okolí.
V takto komplexně zadané úloze zároveň tkví i jisté úskalí pro diplomanta neztatit se po „cestě k cíli“ objevováním ideového potenciálu úlohy a směřovat k prezentaci a obhajobě vytvořeného názoru až do v tomto případě značné typologické podrobnosti.
analýza – genius loci

Analýzu – průzkum území a širších souvislostí považuji za zcela zásadní ve stanovení východisek pro návrh urbanistického a hmotového řešení. V posuzovaném projektu se se to autorce daří. Nachází silný nosný příběh začátku města – vstupní bránu. Uvěřitelně konstruuje i na podkladě historických rešerší cestu údolím bývalého potoka s rozvolněnou zástavbou až k řešené parcele, která se nachází na hranici začínající kompaktní blokové zástavby pražského Smíchova nachází logickou souvislost mezi typologií zástavby a jejím vlivem na možné oživení území.
Uvědomuje si i ne zcela využitou dobrou dopravní dostupnost centra, která je značnou výhodou řešeného území na cestě z periferie i absenci nějakého lokálního „centra „ či atraktoru“ celé páteřní komunikace Plzeňské.
O tuto část analýzy poté opírá sebevědomě navržené měřítko a velikost stavby.
Autorka v analýze rovněž správně upozorňuje na příčnou prostupnost území jako charakteristický kvalitativní rys ulice Plzeňská, která je sevřena po stranách relativně příkrými svahy s rozvolněnou zástavbou plnou zeleně a tento zelený pás vedoucí až do centra Smíchova de facto rozděluje. Podle mého názoru je to nejsilnější definice genia loci této úlohy. Bohužel se toto silné téma vztahu protějších svahů objevuje pouze v zákresu v situaci s odkazem na prostupnost již existující uliční sítí. V samotném návrhu je toto posíleno otevřenou veřejnou plochou – jakýmsi náměstím se vzrostlými stromy., ale podle mne není téma využito dostatečně.
Naopak velmi dobře je autorkou zachycena problematika orientace řešeného pozemku ke světovým stranám nejen ve vztahu k okolní zástavbě, ale především směrem dovnitř vlastního projektu.
Existující činžovní domy ponechané v zadání jsou podle mého názoru v případě realizace takovéhoto projektu v těsném sousedství jenoznačně k demolici. A to nejen díky jejich technickému stavu. V praxi by tedy vztah návrhu k těmto budovám byl spíše irelevatní. Realističtější by bylo počítat s využitím jejich pozemků.
Nicméně návaznost nového návrhu na stávající zástavbu považuji za zdařilý.
Jako významná je artikulovaná problematika hlučnosti a prašnoti daného území na což je v projektu pamatováno celkovým objemovým a urbanistickým řešením, jakož i správnou typologickou orientací dispozic a umístěním vertikálních komunikací.
Urbanismus - architektura
Celý návrh se nese v duchu „velkého gesta“. Měřítkově velkoryse pojatý jeden dům rozměru více méně kompaktního bloku v podstatě ve všech částech kde to dovolilo „oslunění“ má jednoznačnou ambici strhnout na sebe veškerou energii místa vymezením se vůči okolí a „obrátit“ ho k lepšímu… jakoby dodat pravděpodobným budoucím zásahům v okolí odvahu k většímu měřítku. Dominantou návrhu – symbolickou branou do města je převýšené nároží bloku svírané ulicemi Plzeňská a Vrchlického. Před tuto dominatu je koncipováno trojúhelníkové náměstíčko jako hlavní veřejná plocha v návrhu zpevněná plocha je zde doplněna vzrostlými stromy navazujícími na boční zarostlé svahy a pocitově se je snaží propojit přes dolní komunikaci Plzeňská.
Kompaktnost návrhu je podpořena i jednotnými fasádami, které navrženou hmotu obalují i v místech kde je v půdorysu velká část na fasádě věnována schodištím. Fasády jsou striktně děleny na uliční s jednoduchými okny a dvorní s průběžnými lodžiemi vystřídanými ve snížené části pavlačemi, které však přebírají estetiku lodžií.
Hmotově nejrozmanitější je navržená stavba do ulice Vrchlického, kde hmota bloku mění výšku od nejvyššího nároží přes sníženou část umožňující oslunění vnitřní části bloku po opět zvýšenou část navazující na existující domy. Tato pasáž je podle mého názoru nejsilnější částí návrhu. Paradoxně tomu napomáhají stávající domy díky snaze o jejich zakomponování do návrhu ať již výškou, nebo dvoupatrovým parterem. Díky tomu velice dobře vynikne nárožní dominanta a celý návrh z této strany působí mnohem příjemněji než část do ulice Plzeňské.
Část bloku do Plzeňské je ovlivněna snahou o vytvoření jakési bariéry od hluku, který je díky tramvajové dopravě násobně vyšší než v ulici Vrchlického a maximalizovat osluněnou jižní dvorní fasádu. Z tohoto pohledu se jedná o sympatický počin, kde jednoznačnou prioritou je kvalita bydlení. To se logicky odráží i ve vnitřní typologii, kde jsou bytové jednotky obráceny na jih do klidové části dvora s lodžiemi a vytváří tak velmi příjemný „chráněný“ vnitroblok.
Fasáda do Plzeňské ulice je však díky tomu a i s ohledem na její délku poněkud monotónní. Přitom jak již ve zmíněné analýze, tak i ve vnitřní navržené typologii se stopy případného narušení monotónnosti objevují. Fasáda v této části v pravidelných úskocích terasovitě pozvolna klesá od nárožní dominanty až naváže na výšku stávajících domů. I když jsou výšková uskočení podpořena rizality v místech vnitřního schodiště nepřináší to dle mého názoru potřebné oživení i díky dvoupodlažnímu parteru s loubím, který je bez úskoků průběžné po celé délce bloku. Fasáda zde na mne působí možná až příliš sociálně – což ale mohl být i záměr.

Samotné loubí je spolu s navrženým izolačním pásem zeleně pokračující snahou o odblokování negativních vlivů rušné Plzeňské ulice pro změnu na úrovni parteru. Toto dobře funguje, ale nemohu se zbavit pocitu nepřiměřenosti rozsahu loubí pro danou lokalitu. I když na druhou stranu celkovému vyznění posazení objemné hmoty na „nožičky“ toto řešení hodně pomohlo.
Zda by se, ale tímto řešením podařilo oživit i veřejný prostor v ulici si nejsem jist.
typologie - dispozice

Dispozice jsou racionální a úsporné. Velmi se mi líbí interiérové perspektivy společného schodiště a jednoho vybraného bytu. Prokazují, že navržená stavba by byla schopna nabídnout velmi kvalitní a kultivované vnitřní prostory. Správnost poměru velkých a malých bytů neumím posoudit, ale dispozice obou kategorií včetně společných prostor jsou vyřešeny na vysoké úrovni. Za zváženou by stálo vytvoření samostatných toalet i u menších bytů.
V dispozici přízemí mělo být určitě věnováno více prostoru vstupním partiím do jednotlivých sekcí a suterénu by neuškodilo více racionality

sociální - bydlení
Na toto téma mne jako architekta napadají více méně samé otázky
Existuje, či má existovat v dnešní době něco jako architektura sociálního bydlení? Jak by mělo fungovat sociální bydlení? Jsou nějaká pravidla pro typologii sociálního bydlení? Jaké jsou vhodné lokality pro sociální bydlení? Které otázky jsou ještě pro architekta a které už pro veřejnou správu, politiky, veřejnost?
Je zřejmé, že diplomantka si klade podobné otázky a snaží se na ně odpovídat architektonickými prostředky a postupy. Hledá a nachází jednoduchá funkční dispoziční řešní, krásu v nekomplikovanosti a kultivovanosti, kvalitu v raciu
závěr – hodnocení
Náročné a po všech směrech komplexní zadání prověřilo schopnosti diplomanta - budoucího architekta nejen navrhovat domy a vyhotovit k tomu potřebné plány/ výkresy, ale i klást si správné otázky a nacházet k nim adekvátní odpovědi.

Projekt je měřítkově velice sebevědomý – v některých částech možná na jeho škodu. Na druhou stranu je prezentována velice klidná a kultivovaná architektura fasád spíše vybočující ze současného mainstremu. Navržený bytový dům rezignuje na tolik dnes žádaný prvek „zábavy“ v architektuře a naopak hledá kvalitu v obyčejnosti a každodennosti. Což je podpořeno i navrženým materiálovým a barevným zpracováním. Mě osobně je tento přístup blízky i když v praxi se těžko prosazuje. Kvalita prostě nemusí být nutně „trendy“
Mé hodnocení vychází z toho, jak autorka zvládla jednotlivé části projektu:

·       analýzu zadání a prostředí
·       urbanistickou koncepci a přínos území s ohledem na jeho zkvalitnění a budoucí rozvoj
·       architektonické zpracování
·       sociální bydlení a možný způsob jeho artikulace v architektuře
·       prezentace projektu

Navrhuji hodnocení „A

V Praze dne 3.2.2016
Ing.arch. Juraj Matula
_________________________________________________________________________
Hodnocení vedoucího práce

Název práce: Bytový dům/domy Plzeňská
Vedoucí práce: Ing.arch.Michal Kuzemenský
Diplomantka: Bc. Kateřina Gloserová

Kateřina Gloserová zpracovávala zadání, které je podrobně popsáno v „Zadání diplomní práce“.
Zkráceně: parcela sevřená dvěma frekventovanými ulicemi, ovlivněna nejednoduchým kontextem, ne-ideální orientací ke světovým stranám, svojí štíhlostí nejednoznačná k automatickému navržení bloku a zatížená zbytkem původní zástavby s ambicí blok vytvořit.

Kateřina si na začátku své práce zpracovala analýzu všech vlivů či řekněme vstupních parametrů, které ovlivňují řešenou parcelu, tedy návrh struktury domu na ní. Následně velice správně reagovala na každý z nich, i když častokrát byly takřka antagonismem vyplývajícím ze zadání. Katčiny nástroje jsou profesionalita, vtip, intuice … a především cosi nepopsatelného, co znají tvořiví lidé. Sedíte nad neřešitelným problémem fascinovaně tak dlouho, dokud se vám nerozbuší srdce s jistotou, že jste na to přišli. Jak víme, toto kolečko se několikrát opakuje, ale i to diplomantka ví. Kateřina je tělem i duší architekt.
Počínaje jasně vystavěným průvodním textem, který se dotýká všech aspektů návrhu, včetně postoje k tolik diskutované problematice dostupného bydlení.
Diplomní práce odpovídá na zadání nejen návrhem (tedy dyzajnem čehosi), ale i teoretickou bází a jistotou a zdůvodněním proč a co autorka navrhuje. Záměrně tedy výsledek nenazývám diplomním projektem, ale diplomní prací.

Svůj dům diplomantka navrhla s vědomím širokého kontextu od vjezdu do Prahy. Přesně popsala roli, jakou dům může či má mít. Tedy stanovila si tezi.
Urbanisticky: zvolila formu bloku. Pečlivě volila jeho délku (ze západu na východ) tak aby měl dvůr smysluplnou velikost a dům ekonomickou hloubku traktu. Stejně tak kontrolovala dynamický růst výšky směrem k dominantě v západním čele. Na jižní straně blok snižuje a pouští do něj více světla a zároveň otevírá pohledy zevnitř. Přízemí je připraveno k de-facto libovolnému užití, do kterého mimo jiné může patřit i prostupnost parcely formou pasáže v kterýchkoliv místech parteru…

Mohl bych pokračovat dále, není to nutné. Vyzdvihnu výrazné klady projektu.  Povšimněme si umístění komunikačních jader v jižní části struktury a vtipné kombinaci dvou jádrových domů přecházejících v „pavlačák“ ležící mezi nimi. Celá struktura domu, tedy typické patro je ukázkovou prací s osobní, tedy autorskou typizací. Tato typizace v druhém kroku přináší flexibilitu celku – která je v projektu doložena. Lapidární repetitivní fasáda je další kvalitou projektu. Adekvátní repetici není jednoduché navrhnout. Sokl navrženého domu je mimo jiné nepolopatická reakce na předsazený sokl stávajících sousedů přes ulici. Kvalita prostoru dvora dokladovaná i v perspektivách a exaktně v řezech. Stejně tak dokladovaná péče o veřejný interier domu – tedy schodiště, chodby. Postupný posun do detailního řešení sekce a jednotlivých bytů. Opět doložená brilantně graficky. Technické řešení je popsáno ve zprávě a graficky je zpracováno tak, že vidím detail, vzorek materiálu a mám přesný dojem z toho, na co se koukám. Takřka si mohu sáhnout.

Jedna nezbytná obecná poznámka, resp. premisa. Studenti v našem atelieru mohou zpochybnit normy. Kde jinde než na akademické půdě se tak má dít. Sami jsme svědky ostré odborné polemiky nad Pražskými stavebními předpisy. Tedy nemám tendenci považovat například wc sdružené v koupelně za chybu, ale za názor autorky. Ostatně celé zadání je dle platné legislativy na předmětné parcele nerealizovatelné z důvodu hluku, ovšem zároveň jsme svědky toho, jak běžně se podobné městské parcely v Evropě nově developují bydlením ne nízkého standardu. Pokud si zakazujeme stavět kompaktní město, je povinností akademické půdy zkoumat tento nonsens.

Kritika vedoucího práce? Garáže lze jistě vyřešit lépe.

Kateřině Gloserové nemohu navrhnout nic jiného než A. Dělám to s radostí. K její práci mám úctu.

V Praze dne 5.2.2016
Michal Kuzemenský
_________________________________________________________________________

Summary of the semester task:

Working thesis: The Czech Post Office Building is in a precarious condition. The building can be reconstructed, but one of the choices at stake is its sale and relocation of the Customs Office to other locality. The plot resulting from its hypothetical demolition is unique in more than one way. The ´City of Prague´ wants to verify in advance the possibility of public investment in the new land use and construction of an apartment house (or houses) on site of actual Customs Office and the adjacent plots.  
The plot is situated in a problematic area: the valley of Plzeňská Street (Praha, CZ), city blocks, incomplete blocks, the industrial leftovers, newly built apartment buildings, two nearby hills with luxury residential buildings. The locality is not regarded an ideal address, but the change is probable. Which are the competences t influent its further development? What is due to be determined? The plot is to be understood as a place for a house that can significantly impact its surroundings.
Themes: urban block and its deconstruction, potential of the site, housing in a precarious locality (traffic load, insolation …), accessible housing, building´s potential to initiate new qualities of a place, “entrance” to the city, design of the adjacent public space, design of the street level zone of the house, private space, adequate standard of housing, housing section, apartment.
Similarly to previous semesters the emphasis will be put on the shift from the scale of the entire urban block to the details of the apartment house. Further the emphasis will be placed on verification of living comfort and search for the adequate standard. Students will need to declare the inner spatial distribution of the apartment, a scenario of living in it. We will deal with housing standards, depths of its layout, illumination, insulation, views, exterior parts of apartments, shared spaces of the house. The work includes the insight into the issues of affordable housing. European-wide comparative study was elaborated in pre-diploma seminars. It will be discussed and available for study. An equivalent Czech law on housing does not exist yet but is in preparation. STANDARD / AFFORDABLE / SOCIAL.
The task is to verify the capacity of the plot. Justification of the proposal in a wider context. Different housing standards are expected to arise within the whole housing complex considering its locality and attributes of the plot. Percentage preview of apartment standards is a part of the task, including justification and argumentation of the proposal. Street level solution of the entire plot. Articulation of what is private and public. Public program of the street level is required. Working balance sheet of the economy of the proposal will be an obvious part of the task. Intentionally, no special regulation is specified.

.
more projects with the same semester task
další práce stejného zadání jsou zde


link to other project by the same author

další projekt od této autorky je zde











.

Žádné komentáře:

Okomentovat