pátek 20. ledna 2012

známkování

16. ledna proběhlo známkování. Tedy přesněji: interní hodnocení probíhalo celý čtvrtek 12.ledna, šestnáctého jsme známky studentům řekli a zapsali. Známkování nemám rád. Nikdy jsem neměl. Na střední škole mi bylo hrozně líto, že si nemůžu při zkoušení formulovat otázky sám. Vzdělávání mě bavilo, ale pamatoval jsem si jiný druh média, než se mě většinou kdo ptal. Zajímaly mě informace, jejich analytické sestavování a praktická aplikace, nezajímaly mě data bez kontextu. Přesněji: nemám schopnost si je zapamatovat.
Teď jsem si to vyzkoušel z druhé strany. Je to hrozně těžké. Nejraději bychom všem kdo absolvovali náš ateliér dali jedničky. Byli dobří a dělali maximum. Pracovali jak nejlíp uměli. Maximum se oceňuje maximem. Za každým člověkem se skrývá příběh. Někdy dal maximum, ale podle svých kritérií. V tu dobu se mu třeba v životě dělo něco důležitějšího než architektura. Když se zamiluji (což nebývá často), vezmu si v práci blíže neurčené volno. Klientům zavolám, omluvím se a řeknu, že mě v životě potkalo něco důležitého.  Smyslem života je život. Smyslem studia je osobní vývoj. Nejraději bychom s Ondřejem udělili pouze „absolvoval(a) vs. neabsolvoval(a)“ a každého práci ohodnotili slovně. Na škálované známkování je potřeba být chladnokrevný, nebo velice citlivý. Nikdy však nebude dokonale spravedlivé.
Dalším faktorem je to, že před známkováním bychom museli podrobně projít školu, a porozumět maximu ostatních, protože s těmi se naši studenti známkou poměřují. V našem atelieru to měli studenti extra těžké. Dostali velký objem práce a propracovaný návod, jak si řešení co nejvíce zproblematizovat. Varovali jsme je předem a to mě uklidňuje.
Toto je matrice udělených známek:
Ve finále jsme známkování věnovali celý čtvrtek dvanáctého a zjistili jsme, jak důležitá zpětná vazba to pro nás byla. Znovu, s odstupem, jsme s Ondřejem o každém projektu diskutovali, vzájemně si argumentovali.  Bavilo nás to. Ve způsobu známkování jsme nakonec zvolili kombinaci dvojí metody: Dali jsme známky. Na šestnáctého jsme svolali INDEX SESSION. Verbálně jsme zhodnotili práci atelieru jako celku a každému studentovi veřejně řekli slovní hodnocení. V tu chvíli jsem zažil pocit skutečného zakončení semestrálních projektů. Posléze jsme se společně přestěhovali do Klubovny Povaleč a náležitě zakončili zakončení.
Co se nepovedlo nám? Řeknu to hlavní. V našem atelieru byl kladen hlavní důraz na kontext a kvalitu života. Nikoli na efekt. V kontextu Karlína návrhy neprudí, nejsou agresivní, sousedsky zvou. Diskuse o tom, jak organismus města přijme transplantovaný orgán byla hlavní, spolu s diskusí o komfortu života. Tedy vznikly propracované projekty, které nabízejí vnitřní pohodlí, pohodu, neformálnost, sousedství. Nepodařilo se nám spolu se studenty v konečném výstupu tuto esenci vytáhnout jako hlavní téma. Není viditelné a zřejmé. Tohle je potřeba příště napravit. Tedy oznámkovali jsme se: „c & c“. Šlo to líp, šlo to hůř, víme co zlepšovat. I za touto známkou se skrývají příběhy. Obecně by nám v průběhu semestru pomohlo, kdyby nás studenti důsledněji kritizovali, líp by se nám pracovalo.
Co bude dál? Připravujeme nové zadání. Přemýšlíme, co všechno můžeme zlepšit v příštím semestru. Přemýšlíme o organizaci a administrativě atelieru. Kupříkladu o smysluplném počtu studentů. V následujících týdnech na blog zavěsíme projekt po projektu, spolu se záznamem závěrečné prezentace, pokud se to podaří. Přednost má příprava nového semestru.



11. ledna probíhalo hodnocení jednotlivých ateliérů odbornou komisí, složenou z externích a interních odborníků. I ti nás oznámkovali:

























Děkujeme, vážíme si toho.






_________________________________________________________________________________________

ZNÁMKOVÁNÍ - 28 MINUT POTÉ:um




Již proběhlo:
28 HODIN POTÉ (slow motion horror movie)

Připravujeme:
28 DNÍ POTÉ
28 TÝDNŮ POTÉ

25 komentářů:

  1. To že ateliér Zavřel dostal hodnocení jaké dostal považuji za nechutné vlezdoprdelství vedení školy.

    OdpovědětVymazat
  2. Jane, podepisujte prosím svoje hrdinné komentáře. Takto jim nikdo nepřikládáme žádnou relevanci - díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. spíše hrdinně odpovězte ;) pokud se není za co stydět,neměl by být problém...chcete snad znát jméno studenta který napsal ten první komentář aby jste mu dělali dusno ve škole?....

      Vymazat
    2. Lidi co se neumějí podepsat moc nemusím, jejich názor nevnímám. Bez dusna. Mají strach. OK - jejich boj. Asi to začnu mazat.

      Vymazat
  3. Zajímalo by mě, jestli celá škála byla od jedný do tří nebo třeba až do pěti. Pravděpodobný je do tří asi žejo?

    OdpovědětVymazat
  4. Hm. když tohle čtu, tak skoro přemýšlím, že bych se zapsal na FA. Takovýhle přístup jsem nezažil za celou dobu studia. Škoda, že už mi je 30. Pěkné, pěkné.

    OdpovědětVymazat
  5. Asi jo, zeptám se Tomáši. Honzo díky (ono to zas tak idylické nebylo, mělo to dětské nemoci, učily se obě strany ...).

    OdpovědětVymazat
  6. pro mě je otázkou, nakolik může to hodnocení ateliérů vypovědět o práci vyučujících a kvalitě ateliéru jako takového. Nakolik velkou měrou je to spíše hodnocení odvozené od výsledků práce studentů v něm..

    OdpovědětVymazat
  7. re: Jan Kropík - na vaši otázku můžete lehko zjistit odpověď dotazem u hodnotících, resp. zřizovatelem komise.

    OdpovědětVymazat
  8. Právě se vracím z hradu... Dejvic. Začal jsem od sedmičky a pokračoval směrem dolů. V kontextu celýho baráku jednoznačně "dobře" působí monotematický ateliery - pro rychloběžce jako já je to humánní způsob, jak se postupně dozvědět víc o souvislostech tématu, když ho vidím x-krát jinak zpracovaný. Zvládnul jsem jedenapůl patra než mě dostihla realita (telefon oznamjící potenciální průser pokud...)
    Takže zapamatoval jsem si:

    Atelier Petra Hájka - Vltava - samotnýho mě zajímá. ta prezentace stála peníze... budu se těšit v DOXu.

    Sousední atelier Jana Šépky - Císařský ostrov: zejména ta přehledová plachta se všemi návrhy pod sebou - jako rozcestník (hurá orientuju se, nemusim se hledat, můžu rychlejc na konkrétní řešení)

    Atelier Sedlák - Smíchov - dělalo se i v Liberci - naposled před třema (?) rokama, kde to skončilo převážně průserem. Oceňuju výkresy změny ÚP - pro studenta doufám poučný.

    Atelier Kuzemenský Synek - ó Karlín, má *-nou duši - tajemství se skrývá v A3. Nacházím tam odlesky tohoto blogu. Věci působí nenáhodně (zpravidla nevaděj i když na první pohled nechápu, odpovědi na prvotní otázky vypadají dohledatelný v brožurách). Byla by skvělá rozcestníková plachta jako u Šépky. Přestože strašně uklizený - finály nezapřou tlustej polštář hledání ze kterýho vzešly. asi to dalo práci. ať žije mezidomí.

    OdpovědětVymazat
  9. jo... objevil už někdo v tom baráku podlaží 0?

    OdpovědětVymazat
  10. 1, proboha, to je strašná hudba, už jsem asi byl lízlej
    2, všimli jste si všichni, že vykřížkovanej je ten, jehož je to v tu chvíli ateliér, že jo... Lábus nikdy Šépku nemusel :)
    3, moje (jediná) kritika:

    - buďte tvrdší.
    dostal jsem A, nezasloužil jsem si A, měl jsem makat víc, mohl jsem makat víc, jestli jsem dal někdy přednost jinejm věcem ("životu"), počítám s tím, že nedostanu A. (to, že jsou ateliéry, kde se A dostává za něco mnohem slabšího, nepovažuju za podstatný.)

    tomu rozříznutí semestru do fází by možná pomohlo pozvání "cizích" na dílčí prezentace. vymlouvat se před nima je trapnější.

    jo, a ten Amstr nebo Mísečky nebo cokoli jako teambuilding...
    jinak dobrý, ne? to hodnocení a vůbec takový ty naše spokojený ksichty mluvěj za vše.

    OdpovědětVymazat
  11. Taky student z FA20. ledna 2012 19:43

    Jakože sedmkrát F, vážně?

    OdpovědětVymazat
  12. Dyť jsme to zdůvodňovali. Áčko máš Matěji protože jsi udělal zásadní pohyb v úvahách o regulaci. Makání není všechno. (prohlédl jsem si tvůj regulák podrobně a máš můj respekt) Je mi to hrozně líto, ale budeš se muset smířit s áčkem.

    OdpovědětVymazat
  13. A co myslíte "taky studente FA", že mám odpovědět? "Jakože" nevážně a z legrace? Ne. Čtyři studenti mi přišli říct, že si nám nedovolej odevzdat špatnou práci. Zaptali jsme se, zdali jsou si jistí a eF jsme jim bez rozmlouvání dali. Mají náš respekt. Dvě z těchto eF se rozhodlo práci tak jako tak dodělat mimo hodnocení a termín, protože je to bavilo. Jedno "F" bylo přerušení práce z vážných rodinných důvodů (tam mi to bylo vyloženě líto). Další "F" bylo nezvládání dvou ateliérů najednou, tam jsem eF dal v polovině semestru, aby ten hlavní projekt dopadl solidně a poslední eFko mělo bejt překvapení. Studentka nepřišla na INDEX SESSION, protože se bála, že si nevypije to, že se nevěnovala atelieru, v eF doufala, dostala ho a dneska mi napsala poděkování (bez ironie).
    Na eFkách je obecně něco zvláštního?

    OdpovědětVymazat
  14. souhlas, stupnice přeci nemusí být rozložená pokryta rovnoměrně. A ečka z milosti jsou nesmysl

    OdpovědětVymazat
  15. Pěkné, pánové. Gratulace i respekt. (A díky Idě za šíření vaší slávy.)

    Matěj Ch.

    OdpovědětVymazat
  16. Michale, Ondřeji... bude výstava? nebo jako... jesli to tenhle tejden končí tak jsem to prošvih a mám smůlu... Co reaktorová hala kokpitu?
    http://architekti.dev.netarts.cz/uploads/JPG4ef20949e3ee2.JPG

    OdpovědětVymazat
  17. zdar Predátore, plakáty plánujeme nechat vyset i příští týden, uspořádání výstavy jsme hodili na studenty, pokud seberou síly, uvažovali jsme ideálně o místě přímo v Karlíně - hospodě naproti parcele, ale závisí to na nich, snad se k něčemu rozhýbou... reaktorová hala je hodně dobrá, ale z Karlína trochu z ruky. Když sebereme síly pro změnu my dva s Brtníkem, tak s ní jisté plány máme...

    OdpovědětVymazat
  18. [Ondřej Hojda]
    Vypadá to, že už vás chválí skoro každý, tak zůstanu jen u jednoho slova: Radost.
    Těch pár hodin na návštěvě u vás v ateliéru mi opravdu něco dalo. Nejen skvělé jednotlivé práce, ale i atmosféra.
    Čistě podle sebe bych vyzdvihnul projekt Honzy Holuba.

    OdpovědětVymazat
  19. Ahoj Ondřeji a predátore, studenti mi postupně pošlou podklady pro zavěšení na web, tak bude možné kritizovat a chválit jednotlivě. Doufáme, že se podaří výstava v Karlíně, kam pozvem vyjma místních i odborníky, kteří nám během semestru pomáhali ...

    OdpovědětVymazat
  20. (Student 5. ročníku)

    popravdě...z ateliéru Aleny Šrámkové, potažmo jejího hodnocení semi chce brečet. Chabé ruční "vizualizace", chabé dispozice, chabý koncept a design...snad jen.. "baráky jsou vážná věc"

    a to není jediný případ, omluvte, ale vím jak se hodnotící asi musí cítit, když dává známku známému ;)...jen to přiznat je horší.

    OdpovědětVymazat
  21. čím víc tenhle blog bude oblíbenej, tím víc podobnejch archiwebáckejch hrdinnejch příspěvků se tu ukáže... mistři Anonymní, nemělo by větší smysl plakat nad kvalitativními poměry na škole spíše právě ve škole? resp. alespoň na stránkách SPA, na svém anonymním blogu atp...? vždyť předmětem tohohle článku bylo něco úplně jinýho a nikoho tu nezajímá, co si neznámý fantóm myslí o A. Š. nebo Z. Z.

    ad známkování: myslel jsem to obecně (ne jen kvůli svýmu áčku) a neměla to vlastně bejt kritika - jen vím, že mě by např. to šikovský vyžolíkovávání dokopalo ke dvakrát většímu výkonu, že já osobně tvrdší rámec potřebuju. Ale každej to má jinak.
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu, jenže my jsme se Matěji tenhle semestr taky učili. Nemůžeme si vymyslet tvrdej rámec, než zjistíme co je průměr, jaká je kubatura semestru atakdál. O tom jsme si s Ondřejem pořád vykládali, abychom nepřestřelili, nepodstřelili ... příští semestr už samozřejmě budou fyzický tresty.

      Vymazat